Včelaře na Českobudějovicku, okolí Sv. Jana nad Malší nevyjímaje, postihly na přelomu roku 2018 – 2019 nebývale velké úhyny včelstev. Z některých základních organizací ČSV hlásí i padesátiprocentní úhyny a řada včelařů je dnes již bez včelstev. První úhyny zaznamenali včelaři již koncem září 2018, kdy po srpnovém úspěšném zakrmení včelstev zjistili, že mají úly bez života. Další úhyny zesláblých včelstev nastaly před Vánocemi a dílo zkázy je dokonáno právě nyní v předjarním období roku 2019.

DWV vs Varroa

Často slyšíme, že na vině je roztoč Varroa destructor (kleštík), ale to je jen část pravdy. Pravou příčinou je onemocnění virem deformovaných křídel včel – Deformed Wings Viruse (DWV). Tento druh viru je celosvětově rozšířen a je zodpovědný za velké kolapsy včelstev, např. v USA. Jeho patogenitu zvyšuje kleštík, ve kterém se vir DWV může množit, aniž by mu ublížil. Kleštík cizopasí na zimní a letní generaci včel, a právě zimní generace bývá postižena nejvíce. Zavrtán mezi pevnými články včely nebo na těle larvy, nabodává tělní membránu, vstřikuje do těla včely jednak enzymy k lepšímu trávení tukového tělíska (ne k trávení hemolymfy, jak se 40 let špatně traduje) a také viry. Význam tukového tělesa ve včele je obrovský (blíže viz. Moderní včelař 12/2018, 3/2019 nebo Včelařství 3/2019). Včelař virem DWV napadené včely snadno pozná i okem, případně s pomocí běžné lupy. Uvidí mátožné včely s pahýly křídel a minimem ochlupení. Je to jeden z mála virů, který se dá poznat pouhým okem. Většina z dvaceti čtyř dosud známých virů včel se určí jen náročnou a drahou laboratorní analýzou na molekulární úrovni.

A co s tím?

• Je potřeba tlumit výskyt kleštíka jednak chemickými prostředky (dle metodik SVS), ale také četnými, i když netradičními, biologickými přístupy, a to po celý rok (viz. Moderní včelař).
• Bezpečněji přezimují oddělky než kmenová včelstva. Jsou pod kratším a tím pádem menším tlakem virů a kleštíka.
• Hygiena včelaření a také kvalitní výživa včel se nesmí podcenit. Pro tvorbu tukového tělíska zimních včel je rozhodující kvalitní, pestrý pyl = bílkovina. Ten však často obsahuje pesticidy (insekticidy, herbicidy, fungicidy) a to je další faktor, který přispívá ke snížené imunitě včel a následnému napadení virem.
• A konečně je potřeba si uvědomit, že viry se ve včelstvech šíří jak horizontálně (z včely na včelu, pylem, medem), tak vertikálně (přes sperma trubce a vajíčka matky). Takže cukerné i pylové zásoby v plástech napadených včel se nesmí použít pro jiná včelstva. Jediná cesta je dílo vyvařit.

A co nám ještě hrozí?

U zesláblých včelstev může následovat mor včelího plodu. Proto chovejme jen silná včelstva. Když si toto vše uvědomíme, nastudujeme a začneme ihned pracovat na zlepšení, tak svítá určitá naděje ke zlepšení.

Autoři: Václav Krištůfek, Markéta Kubátová