Územní plán obce (ÚP) je velmi podrobným popisem toho, jak bude uspořádáno území obce např. z hlediska ochrany životního prostředí, rozmístění průmyslových areálů nebo komunikací či rodinných domků. Územní plány tak řeší budoucí podobu veškerých ploch na území obce.

Územní plán prochází schvalovacím procesem. Občané mají možnost se zapojit do celého procesu. Efektivní právní nástroje však mají především v závěrečné fázi, kdy se mohou vyjadřovat k upravenému návrhu územního plánu.

Zadání územního plánu

[1] Nejdříve je zpracován NÁVRH ZADÁNÍ územního plánu. V návrhu zadání zastupitelstvo stanoví požadavky na zpracování návrhu územního plánu (stručně soupis všeho, co musí územní plán upravovat). Vlastní návrh zadání vypracuje pořizovatel (MěÚ Trhové Sviny) ve spolupráci s určeným zastupitelem.

Pořizovatel zašle návrh zadání územního plánu dotčeným orgánům, sousedním obcím, krajskému úřadu a obci, pro kterou ho pořizuje. Pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou projednání návrhu zadání územního plánu. Návrh zadání bude vystaven k nahlédnutí u pořizovatele a zpravidla i na obci, pro kterou se územní plán pořizuje (sledujte úřední desky).

K vypracovanému návrhu zadání může každý uplatnit své písemné připomínky a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky, za den doručení se považuje patnáctý den po dni vyvěšení na úřední desce. Připomínky se uplatňují přímo u pořizovatele a v případě, že to pořizovatel oznámí, také na obecním úřadě obce, pro kterou se územní plán pořizuje.

Dále ve lhůtě do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou dotčené orgány poslat svá vyjádření, krajský úřad stanoviska a sousední obce podněty a může se vyjádřit i sama obec, pro kterou se územní plán pořizuje.

[2] UPRAVENÍ NÁVRHU ZADÁNÍ územního plánu provede pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem na základě vyhodnocení uplatněných připomínek, vyjádření, stanovisek a podnětů a předloží ho ke schválení zastupitelstvu.

[3] SCHVÁLENÍ ZADÁNÍ územního plánu na jednání zastupitelstva.

Návrh územního plánu

[1] Na základě schváleného zadání územního plánu se zpracuje NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU (provádí vybraný architekt).

[2] O návrhu územního plánu se nejdříve koná společné projednání s obcí, pro kterou se územní plán pořizuje, sousedními obcemi a dalšími úřady (dotčené orgány). Pořizovatel oznámí termín společného jednání dotčeným orgánům, krajskému úřadu, obci, pro kterou je územní plán pořizován, a sousedním obcím nejméně 15 dnů předem. Dotčené orgány a obce pak mají 30 dnů na podání stanovisek a připomínek.

Návrh územního plánu se také zveřejní na úřední desce a každý k němu může do 30 dnů od doručení veřejnou vyhláškou podat písemné připomínky. Připomínky se podávají u pořizovatele. Dokumentace bude k nahlédnutí u pořizovatele a pravděpodobně i na obci, pro kterou se územní plán pořizuje (sledujte úřední desky).

Pořizovatel vyhodnotí zaslaná stanoviska a připomínky, na jejichž základě zpracovatel provede úpravu návrhu územního plánu, který následně posoudí příslušný krajský úřad, resp. jeho odbor územního plánování.

[3] VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ se vede o upraveném a krajským úřadem posouzeném návrhu územního plánu.

Pořizovatel zašle návrh územního plánu dotčeným orgánům, sousedním obcím, krajskému úřadu a obci, pro kterou ho pořizuje. Pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou konání veřejného projednání návrhu územního plánu. Návrh územního plánu bude vystaven k nahlédnutí u pořizovatele a zpravidla i na obci, pro kterou se územní plán pořizuje (sledujte úřední desky).

Každý může uplatnit své písemné připomínky při veřejném projednání i před ním a také do 7 dnů po skončení veřejného projednání návrhu územního plánu. Připomínky se podávají pořizovateli.

Vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem územního plánu, oprávněný investor a zástupce veřejnosti mohou uplatnit své písemné námitky při veřejném projednání i před ním a také do 7 dnů po skončení veřejného projednání návrhu územního plánu. Námitky se podávají pořizovateli.

Dotčené orgány a krajský úřad jako nadřízený orgán uplatní ve stejné lhůtě stanoviska k částem návrhu územního plánu, které byly od společného jednání změněny.

[4] Po skončení lhůty k podávání námitek a připomínek pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky a zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu. Návrhy doručí dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu a vyzve je, aby k nim uplatnily stanoviska. Pokud je to nezbytné, pořizovatel zajistí úpravu návrhu územního plánu. Pokud dojde k podstatné změně návrhu územního plánu, koná se opakované veřejné projednání.

Následně pořizovatel přezkoumá soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje, zásadami územního rozvoje, cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území a s požadavky podle jiných zákonů.

Pořizovatel provede odůvodnění návrhu územního plánu, zejména z hlediska vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, z hlediska stanoviska krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno a z hlediska vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch.

Může se stát, že při pořizování územního plánu dojde pořizovatel k závěru, že návrh územního plánu je v rozporu se zákonem. V tom případě předloží návrh na jeho zamítnutí.

Vydání územního plánu

[1] Pořizovatel předloží zastupitelstvu návrh na vydání územního plánu s jeho odůvodněním.

[2] Zastupitelstvo obce schválí a vydá územní plán po ověření, že není v rozporu s politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací vydanou krajem nebo výsledkem řešení rozporů a se stanovisky dotčených orgánů nebo stanoviskem krajského úřadu.

V případě, že zastupitelstvo obce nesouhlasí s předloženým návrhem územního plánu nebo s výsledky jeho projednání, vrátí předložený návrh pořizovateli se svými pokyny k úpravě a novému projednání nebo jej zamítne.

Dojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, je obec povinna uvést územní plán do souladu s tímto rozhodnutím; do té doby nelze rozhodovat a postupovat podle těch částí územního plánu, které jsou vymezeny v rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o námitkách.

Obec je povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem a následně schválenou politikou územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat podle částí územního plánu, které jsou v rozporu s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem nebo s politikou územního rozvoje.

Přímé zapojení veřejnosti

Veřejnost má několik možností, jak do procesu pořizování územního plánu přímo zasáhnout a to zejména v momentě PŘIPOMÍNKOVÁNÍ NÁVRHU ZADÁNÍ územního plánu, PŘIPOMÍNKOVÁNÍ NÁVRHU územního plánu a při VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ návrhu územního plánu. Může podat připomínku, zmocnit tzv. zástupce veřejnosti, nebo kontaktovat dotčeného vlastníka, který může, stejně jako zástupce veřejnosti, podávat námitky.

Stavební zákon určuje, že při pořizování územních plánů lze podávat námitky a připomínky. Námitky může podávat jen určitá skupina subjektů. Námitky mají větší právní váhu, může být účelné, že osoba, která sama může podávat jen připomínky, kontaktuje někoho, kdo může podávat námitky.

PŘIPOMÍNKA. Může ji podat každý občan. Připomínky nejsou pro pořizovatele závazné, nemusí se jimi zabývat důkladně. Ve vyhodnocení připomínek se tak nejčastěji volí jedna ze tří frází „akceptováno“, „akceptováno částečně“ a „neakceptováno“. Z uvedeného je patrné, že pořizovatel nemusí neakceptování připomínek ničím odůvodňovat. S tím se ruku v ruce pojí i fakt, že proti způsobu vypořádání připomínek se nelze bránit právní cestou.

NÁMITKA. Může ji podat dotčený vlastník a zástupce veřejnosti. Kdo je jednou oprávněn podat k určitému záměru v územním plánu námitku, může podávat námitky i k dalším záměrům, které se ho přímo nedotýkají. Každé další podání osoby, která může podávat námitky, je nutné brát v úvahu jako další námitky (a nikoli jen jako připomínky).

ROZDÍL mezi námitkami a připomínkami je zásadní, protože o námitkách se musí rozhodnout (tj. vypracovat písemné rozhodnutí). Rozhodnutí o námitce musí obsahovat vlastní odůvodnění a je součástí odůvodnění celého územního plánu.

Nepřímé zapojení veřejnosti

Účast na zasedání zastupitelstva při schvalování zadání územního plánu. Občané mají možnost jít se na zasedání podívat a vyjádřit se. Mohou se například zeptat, zda obec zohlednila připomínky občanů.

Občané mohou zmocnit zástupce veřejnosti, aby za ně jednal a komunikoval s úředníky. Zástupce veřejnosti má o něco silnější právní postavení než občané (může podávat námitku). K jeho zmocnění je potřeba souhlas jedné desetiny občanů obce s méně než 2000 obyvateli.

Občané obce mají právo požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti zastupitelstvem obce (což je i případ územního plánu). Pokud je žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce musí být projednána na zasedání zastupitelstva obce nejpozději do 90 dnů. Rovněž lze využít možnosti kontaktovat zastupitele, který je argumentům občanů nakloněn, a který může požadavek na zasedání zastupitelstva vznést sám.

Občané obce mohou kontaktovat dotčené orgány státní správy (různé odbory obecního a krajského úřadu a dále specializované úřady – odbory životního prostředí, krajská hygienická stanice, agentura ochrany přírody a krajiny). Všechny dotčené orgány státní správy mohou mít významný vliv na budoucí podobu konkrétního územního plánu. Může být vhodné tyto orgány obeznámit s problematikou, která občany trápí (nedostatečná ochrana občanů před hlukem, nevratné poškození přírodně hodnotné krajiny). Občané mohou zavolat, napsat nebo si sjednat osobní schůzku a zeptat se, jak se k danému problému příslušní úředníci staví.

Po vydání územního plánu

Přezkum

Subjekty podávající námitky (dotčení vlastníci, zástupce veřejnosti) mohou podat podnět k přezkumu rozhodnutí o námitkách (které je součástí celého územního plánu). Tento podnět se podává na příslušný krajský úřad. Je možné zvažovat také podání žaloby proti rozhodnutí o vypořádání námitek ke krajskému soudu.

Kdokoli pak může podat podnět k přezkumu územního plánu ke krajskému úřadu. Ten může územní plán nebo jeho část zrušit, jestliže shledá rozpor s právními předpisy. Záleží však na jeho uvážení, zda přezkumné řízení zahájí.

Žaloba ke krajskému soudu

Územní plán se vydává formou opatření obecné povahy. Každý, kdo tvrdí, že byl tímto opatřením obecné povahy zkrácen na svých právech, může podat proti tomuto opatření žalobu (tj. přímo proti územnímu plánu). V principu se jedná o dotčené vlastníky, případně dotčenou (sousední) obec a dotčené spolky.

Dotčeným vlastníkem se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která je vlastníkem určité nemovitosti a tato nemovitost je návrhem veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšného opatření nebo zastavitelných ploch vymezených v územním plánu dotčena.

Dotčeným spolkem se rozumí takový spolek, který má místní vztah k lokalitě, regulované územním plánem (sídlo na tomto území nebo členové spolku jsou dotčeni opatřením v územním plánu) a předmětem činnosti spolku je ochrana životního prostředí (nemusí být vždy, existují i výjimky – např. spolek občanů obce, založený k ochraně jejich zájmů, který se snaží ochránit rekreační zónu v obci).

Po případném podání žaloby soud zkoumá, zda byl územní plán vydán v souladu se zákonem. Pokud výsledkem tohoto zkoumání bude závěr, že zadavatel nebo pořizovatel nepostupoval správně, že překročil své pravomoci či postupovat přímo nezákonně, může soud zrušit část nebo celé opatření obecné povahy (tj. část nebo přímo celý územní plán).