Každý z nás si přeje žít v příznivém a zdravém prostředí, jehož nedílnou a přirozenou součástí je samozřejmě také čistý a nezávadný vzduch. Nádech není otázkou volby, nýbrž potřeby. Nemůžeme si vybrat, jaký vzduch budeme konzumovat – prostě dýcháme. Bohužel ne všude jsou podmínky pro onen příslovečný nádech dostatečně přívětivé.

Právní nástroje ochrany ovzduší

Základním kamenem české právní úpravy ochrany ovzduší je zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Klíčovými pojmy tohoto zákona jsou znečišťování (emise) a znečištění (imise). Těm je potřeba předcházet a snižovat jejich stávající úroveň. Zákon o ochraně ovzduší za tím účelem poskytuje hned několik právních nástrojů.

Co dělat v případě podezření na překračování stanovených limitů?

Povinnost dodržovat stanovené limity a neobtěžovat nikoho kouřem mají provozovatelé všech spalovacích zdrojů znečištění ovzduší bez rozdílu (tedy nejen provozovatelé významných zdrojů znečištění, ale i vlastníci kotlů určených k vytápění rodinných domů). Ať už vás tedy obtěžuje kouřem soused nebo máte podezření, že stanovené emisní limity nedodržuje nedaleká výrobna, můžete se bránit.

Podnět ke kontrole

Především máte možnost obrátit se s podnětem na orgán oprávněný kontrolovat dodržování povinností provozovatelů stacionárních zdrojů znečištění. Tím je v případě nepodnikajících fyzických osob příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (pro nás MěÚ Trhové Sviny, Odbor životního prostředí) a v případě právnických osob a podnikajících fyzických osob Česká inspekce životního prostředí (avšak některé z těchto případů může projednat také obecní úřad obce s rozšířenou působností).

Tyto orgány jsou oprávněny uložit provozovateli opatření ke zjednání nápravy, a pokud toto opatření provozovatel neprovede, pak mohou vydat i rozhodnutí o zastavení provozu příslušného zdroje znečištění. Kromě toho mohou provozovateli uložit pokutu.

Za účelem provedení kontroly musí provozovatel stacionárního zdroje znečištění umožnit pověřeným osobám přístup k tomuto zdroji i k jeho příslušenství. Tato povinnost se v případě důvodného podezření z porušování povinností při ochraně ovzduší týká i provozovatelů zdrojů umístěných v domech a bytech.

Lze regulovat spalování v otevřených ohništích?

Také obce mohou dílčím krokem přispět k ochraně ovzduší. Mají možnost regulovat, jaké materiály budou spalovány v otevřených ohništích (proč ty větve každé jaro štěpkovat či drtit, když je můžu jednoduše spálit?), a to vydáním příslušné obecně závazné vyhlášky. Jako občané se můžeme zasadit o vydání takové vyhlášky, není to složité.

Proč ty větve každé jaro štěpkovat či drtit, když je můžu jednoduše spálit?

Přimějte obec vydat obecně závaznou vyhlášku

Spalování paliv, která způsobují znečištění ovzduší, může obec také zakázat obecně závaznou vyhláškou. Přímo zákon jí umožňuje upravit vyhláškou podmínky pro spalování suchých rostlinných materiálů v otevřených ohništích nebo takové spalování zakázat.

Podle Ústavního soudu však může zakázat i spalování jiných materiálů. Obec totiž pro vydání obecně závazné vyhlášky podle tohoto nálezu nepotřebuje zákonné zmocnění (tj. není nutné, aby možnost vydat takovou vyhlášku přímo upravoval zákon)

Obecně závaznou vyhlášku musí schválit zastupitelstvo obce. Vydání vyhlášky může obci navrhnout kdokoli. Iniciovat vydání vyhlášky můžete např. sepsáním petice nebo navržením bodu na zasedání zastupitelstva.

Jak může znít formulace zákazu v obecně závazné vyhlášce?

• Na území obce X. se zakazuje spalovat suché rostlinné materiály v otevřených ohništích (je zakázáno spalovat větve z prostřihu stromů a keřů, shrabané listí a trávu atd.)
• Na území obce X. se zakazuje spalovat tuhé, kapalné a plynné materiály, které nejsou určeny jako topné médium pro výrobu tepla (je zakázáno spalovat plasty všeho druhu, polystyrény, směsné odpady atd.).

Pokuta za porušení vyhlášky

Za porušení obecně závazné vyhlášky může obecní úřad či přestupková komise uložit pokutu. Fyzické osobě, která nepodniká, do výše 30 tisíc korun.

Zdroj: Poradna Franka Bolda