Perlorodka říční je významný a kriticky ohrožený druh sladkovodního mlže, který se velmi vzácně vyskytuje i u nás. Druh, kdysi hojný dnes osidluje zhruba 5% původních lokalit ve zlomkové početnosti. Kvůli masívnímu ústupu druhu byly započaty intenzivní ochranářské aktivity a formulován záchranný program. V Kaplici se dne 13. 6. 2017 uskuteční úvodní konference projektu „Podpora přirozeného prostředí a výskytu perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) v povodí Malše“. Můžete přijít diskutovat a zeptat se na to, co Vás zajímá. V následujících odstavcích je uvedeno pár informací o tomto zajímavém živočichovi.

Vzhledem k tomu, že výskyt perlorodky říční je úzce vázán na výskyt hostitelských druhů lososovitých ryb a vysokou kvalitu vody, obývá výhradně vody pstruhového pásma. V ČR bylo na konci 20. století evidováno celkem 12 lokalit s doloženým výskytem perlorodky říční. V oblasti jižních Čech je nejvýznamnější populace na řece Blanici zejména v úseku nad vodním dílem (VD) Husinec. Dalšími lokalitami jsou Zlatý potok, Chvalšinský potok, Dluhošťský potok, Křemžský potok, Stropnice, Teplá Vltava a Malše. V oblasti Ašského výběžku v západních Čechách se perlorodka říční vyskytuje na Bystřině, Lužním potoce a v Rokytnici. Na Jankovském potoce na Vysočině se nacházejí pouze zbytkové populace (během inventarizace v roce 2011 zde byl zaznamenán pouze zlomek původní populace).

Z fyzikálně-geografických faktorů jsou dnes problematické nejčastěji nízké letní teploty vody bránící úspěšnému dokončení reprodukčního cyklu a způsob hospodaření v okolí toků. Dalším faktorem je samovolné nebo řízené zalesňování povodí vedoucí k ochlazování toků a nevhodný způsob těžby dřeva zvyšující zákal, množství splavenin nesených korytem a při nevhodném skládkování dřeva v podmáčených místech nivy, případně v toku samotném, pak zvýšení koncentrace huminových kyselin. Negativně působí i zvýšená erozní činnost s následným zanášením koryt toků splaveninami. Z biologických faktorů je, s výjimkou Teplé Vltavy, na všech lokalitách limitující nízká úživnost prostředí (nedostatek nutričně bohatého detritu).

Rozmnožovací cyklus perlorodky říční je velmi složitý, prochází přes parazitární larvální stádium vyžadující hostitele. V našich podmínkách je hostitelem parazitární larvy (glochidie) pstruh obecný f. potoční. Perlorodky se u nás dožívají přibližně 100 let.

Oligotrofní povodí jsou v dnešní antropogenně ovlivněné evropské krajině jedny z nejvíce ohrožených ekosystémů. Existence perlorodky říční je zcela závislá na specifickém zachovalém přírodním prostředí. Perlorodka říční současně s funkcí deštníkového druhu splňuje i definice druhu vlajkového (populární živočich, který umožňuje aktivizovat zdroje pro ochranu ekosystému), indikátorového (její přítomnost spolehlivě indikuje nenarušené oligotrofní povodí) i druhu klíčového (v příhodných podmínkách dosahuje obrovské denzity a mění morfologicko-chemické parametry ekosystému).